Postoj k menstruaci se pomalu začíná měnit. A mění se k lepšímu. Vzhledem k menstruaci je však nezbytné, postoj nejen trošku pozměnit, ale podívat se na menstruaci ze zcela jiného úhlu. Menstruaci chápanou jako nutné zlo nejen akceptovat, ale nechat odejít všechny předsudky týkající se menstruace.
Změna postoje k menstruaci je však podmíněná tím, jak budeme pohlížet na ženu, jestli budeme akceptovat, oceňovat a podporovat její čistě ženské vnímání světa. Budou-li hodnoty jako péče a starost o druhé, vytváření vztahů přizpůsobivost na stejné úrovni, jako jsou schopnost něčeho dosáhnout.
Také Helen Fisher ve svojí knize First sex (První pohlaví) popisuje tuto společenskou změnu - která se začíná dít nejen ve velkých firmách - manažerům dnes už nestačí jen schopnosti jako organizace práce, dosahování cílů. Dnešní firmy potřebují také schopnost komunikovat a vytvářet vztahy. Dnešní firmy začínají využívat čistě ženských kvalit.
Helen Fisher také popisuje mnohé dary žen - ženy umí vnímat svět v širší perspektvivě než muži, při dlouhodobém plánování nedávají přednost krátkodobým cílům, do rozhodování umí zahrnout i ty nejmenší detaily. Také ženská schopnost budovat rovnocenné vztahy a vytářet harmonii je v dnešním světě neocenitelná.
Potřebujeme tedy tento nový pohled, který celou zkušenost ženy včetně menstruace ctí a oslavuje. Chápat cyklické změny v životě ženy jako hodnotné a zajímavé. Naučit ženy i muže respektvat jednotlivé fáze jimiž žena prochází a její nálady chápat jako zdroj informací, kterým bychom měli nejenom věnovat pozornost, ale také se z nich nechat poučit.
Posledním stupněm této změny bude, kdy menstruaci začneme považovat za posvátnou. Menstruace a především zvláštní zkušenost, kterou ženy při ní prožívají, se stane chráněným časem pro ženu. Když žena nejvíce projevuje svoji citlivost, intuici, spojení se svým nejdůležitějším posláním, potřebuje čas na to, aby tuto zkušenost prožila a integrovala.
Není to utopistický pohled, jak by se mohlo zdát. I dnes stále existují kultury v nichž je menstruující žena pokládána za posvátnou, proto by se neměla věnovat světským věcem - práci, domácnosti, manželovi, dětem - ale měla by využít svého duchovního potenciálu k obohacení celé společnosti.
Takové ženy pak po 4 dny menstruace nedělají nic, je o ně postaráno, modlí se, a věnují čas svému nitru, svojí duši. Po skončení menstruace vyjdou občerstveny, odpočaty, aby opět zhostit svého náročného úkolu, jakým je budování vztahů a tím pádem i celé společnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat